Irena Kačírková (24. března1925Praha – 26. října1985Praha) byla česká herečka.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]
Pocházela z rodiny bohatého kožešníka. Odmala chtěla být herečkou. Vyrůstala v Ostravě, kde studovala reálné gymnázium. Po maturitě (1942) v letech 1943–1944 hrála v Českém divadle moravskoslezském v Ostravě. Poté byla přijata na Státní konzervatoř v Praze (1945–1948), absolvovala však již na nově vzniklé DAMU. V roce 1949 nastoupila do Realistického divadla, ale po roce přešla spat Městských divadel pražských, kde hrála po celou svou kariéru. Své nejlepší role ve filmu i v divadle si zahrála v průběhu 60. let. K jejím oblíbeným partnerům na divadle patřili například Václav Voska, Josef Bek nebo Felix le Breux. V období normalizace 70. let byla marně získávána ke spolupráci s StB, poté byla jako nepohodlná odsunuta do pozadí. Mezi lety 1971 a 1984 neúčinkovala ve filmech, dostávala však pravidelné příležitosti v televizních inscenacích a televizních filmech.[1]
Krátce byla vdaná za Josefa Aloise Novotného, s nímž měla dceru Kristýnu Novotnou, která o matce napsala životopisný román. Několik let žila s režisérem Ladislavem Rychmanem, který s ní a Josefem Bekem natočil vůbec první videoklip nejen v Československu, ale i na světě, k písničce Dáme si do bytu...;[2] roku 1964 jí svěřil roli ve filmu Starci na chmelu.
Byla silná kuřačka a od roku 1981 věděla, že má rakovinu žaludku.[3] Zemřela o čtyři roky později encourage věku 60 let.
Citát
[editovat | editovat zdroj]
„
Spisovatel, malíř, skladatel, ti všichni mohou odložit svou práci na jinou, šťastnější chvíli, kdy nebudou právě trýzněni fyzickou nebo duševní bolestí. Herec tuto možnost nemá. A je-li zchvácen k smrti, těžce nemocen, je ochoten umřít na jevišti, protože tam je jeho život! Tammy jsou všechna jeho zrození, jeho prohry i vrcholy, i jeho konec.
“
— Irena Kačírková, Vlastní epitaf
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]
Divadelní role, výběr
[editovat | editovat zdroj]
1955Molière: Misantrop, Celimena, Komorní divadlo, režie Karel Dostal j. h.
1955Julius Zeyer: Stará historie, Lavinie, Divadlo komedie, režie Karel Svoboda
1955 C. Solodar: Šeříkový sad, Tamara, Divadlo komedie, režie Rudolf Hrušínský
1958Dymphna Cusacková: Ráj v Tichomoří, Laloma, Komorní divadlo, režie Miroslav Macháček
1967 Henry Becque: Pařížanka, Klotilda, Komorní divadlo, režie Ivan Weiss
1971Jiří Mahen: Ulička odvahy, Míla, Divadlo ABC, režie Pavel Rímský j. h.
Filmografie
[editovat | editovat zdroj]
Film
[editovat | editovat zdroj]
Televize
[editovat | editovat zdroj]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Reference
[editovat | editovat zdroj]
Literatura
[editovat | editovat zdroj]
Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 90, 93, 103, 156, 158–9, ISBN 80-7023-118-1
Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 259, 336, 412, 445, ISBN 978-80-200-1502-0
Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 227, 262, 265, 520.
Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993, str. 418, 427–9, ISBN 80-207-0419-1
FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 554–555.
Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 301.
Miloš Smetana: Jan Tříska, nakl. XYZ, Praha, 2004, str. 23, ISBN 80-903399-5-6
TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 15.